Ač to byl druhý porod a první se mi nezdál zas tak špatný, rozhodla jsem se na doporučení oslovit Járu. Vždycky jsem chtěla rodit co nejpřirozeněji. Dnes mě mrzí, že jsem si před prvním porodem nevyhledala víc informací.
Celé těhotenství našeho druhého syna Mikuláška probíhalo v klidu. Dostala jsem mnoho rad od Járy, jak se na porod co nejlépe připravit. Znovu jsem přenášela (už 10. den). Přestože mi Jára radila, co všechno udělat, abychom porod urychlili, nic nepomáhalo. Měla jsem domluvený termín vyvolání porodu. V noci před tím dnem jsem měla kontrakce, které ale začaly ustávat, ale už to vypadalo, že ten den porodím. Dohodli jsme se s paní doktorkou, že pokud neporodím ten den, druhý den už přijdu na umělé vyvolání porodu. Celý den jsme s manželem chodili po Neratovicích (bydlíme v Praze) a čekali, až budou kontrakce pravidelné. Odpoledne jsme to vzdali a jeli jsme domů. Bylo to hrozně vyčerpávající, hlavně psychicky. Cestou do Prahy jsem začínala cítit silnější a pravidelnější kontrakce. Po návratu domů se ještě zesílily. Připravovali jsme se, že pojedeme zpátky. Ještě jsem si dala vanu. Potom jsem se chtěla na chvíli natáhnout a praskla mi voda. Bylo to pár minut a já už jsem začínala cítit tlak. Miminko už chtělo na svět. Hrozně jsem se bála, že budu muset porodit doma. Volali jsme Jáře a domluvili se, že vyrazíme do porodnice. Díky klidu, který mi Jára dodávala a díky radě, jak správně dýchat, abych oddálila porod, jsme dorazili v pořádku do porodnice. 13 minut poté, co mě paní doktorka hned po příjezdu prohlédla, jsem porodila našeho Mikuláška. Porod probíhal spontánně a přirozeně s minimálními zraněními. Byl to pro mě obrovský zážitek cítit, jak pracuje mé vlastí tělo a poslouchat jeho impulsy.
Během toho dne, co jsme chodili po Neratovicích, mě to zmáhalo a pořád nic, jsem si říkala, jestli by bývalo nebylo lepší porod vyvolat uměle a trochu to urychlit. Dnes vím, že ne. Celá ta cesta, i když byla dlouhá, měla velký smysl v tom, že bylo důležité, aby Mikulášek přišel na svět tak, jak on potřeboval. Přirozeně. Myslím, že i díky tomu je tak klidné dítě. Díky Járo, že jsi tam byla a umožnila mi prožít tak silný a krásný zážitek mého života.